Sdružení pro zahraniční investice

22.08.2003, American Apraisal s.r.o - společnost pro oceňování majetku a poradenství se sídlem v Praze. Součást mezinárodní sítě americké firmy American Appraisal Associates(Člen AFI)

Komise pro cenné papíry a oceňování podniků v ČR

Většina zahraničních investorů v České republice se již setkala s pojmy „znalecký posudek" a „ocenění". Příležitost setkat se s oceněním a znaleckým posudkem mají zahraniční investoři především při podnikových kombinacích, kterými jsou fúze a rozdělení společností, při nabídkách převzetí akcií po získání významného podílu ve společnosti, popřípadě při stahování akcií z veřejných trhů. Dále pak při začlenění majetku do účetnictví společnosti v tržních hodnotách a v neposlední řadě také při převodu nemovitého majetku. Jaké zkušenosti se znaleckými posudky a oceněním mohou zahraniční investoři v České republice nabýt? Různé.

Setkání se znaleckým posudkem a vyhláškovým oceněním (oceněním podle vyhlášky MF č.540/2002 Sb. o oceňování majetku) při převodu nemovitého majetku vypracovaným pro účely výpočtu daně z převodu nemovitostí bývá pro zahraniční investory kvůli státní regulaci metodiky ocenění zpravidla negativní zkušeností, neboť „administrativní hodnota" nemovitého majetku získaná na základě vyhláškového ocenění často významně přesahuje jeho tržní hodnotu. Na to, jak se státní administrativa vyrovnává s vlastní nedůvěrou vůči plátcům daně zdaňováním z imaginárních hodnot majetku namísto z tržních, totiž nejsou zvyklí.

Důvěru bohužel nevyvolává ani samotný institut soudního znalce. Proces přidělování časově neomezených oprávnění doprovázených „kulatým razítkem" bez dostatečného a opakovaného ověřování kvality znalce totiž na rozdíl od časově omezené certifikace není garantem kvality ocenění. V právním prostředí České republiky dosud přetrvává pocit, že znalecký posudek znalce je dokumentem, který se nepřísluší hodnotit a že jeho závěry jsou pro soud závazné. Přitom soudu nic nebrání se se znaleckým posudkem seznámit, nechat znalce posudek obhájit a nakonec se s ním ztotožnit, nebo jej odmítnout. Zahraniční investoři pak raději volí cestu referencí a dalšího ověřování kvality znalce.

Určitou roli při posuzování znaleckých posudků a použité metodiky ocenění podniku v posledních letech přebírá Komise pro cenné papíry (KCP), regulátor kapitálového trhu v České republice. V rámci zvyšování transparentnosti českého kapitálového trhu a ochrany minoritních akcionářů vznikla při schvalování nabídek převzetí akcií v minulých letech povinnost dokládání přiměřenosti nabízených cen k hodnotě akcií společností formou znaleckého posudku obsahujícího ocenění podniku a příslušných akcií. Tato povinnost vznikla po novele zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinné od roku 2001. KCP tak má možnost nejen připomínkovat znalecký posudek a žádat jeho doplnění, ale také jej odmítnout. Této možnosti KCP využívá a přispívá tak k významnému snížení počtu „netransparentních ocenění" a ke zvýšení standardu obsahu znaleckých posudků a použité metodiky.

Časté diskuse mezi KCP a znalci ohledně požadavků a představ KCP vedly ke snaze sestavit obsahové požadavky a metodické pokyny na znalecké posudky a ocenění podniků a akcií. KCP v současné době připravuje příslušnou metodiku, která bude prvním regulatorním počinem při oceňování podniků a akcií v České republice. Příslušná metodika je připravována v souladu s mezinárodními standardy oceňování podniků sestavenými institucemi jako jsou například IVSC (International Valuation Standards Committee), ASA (American Society of Appraisers), TEGoVA (The European Group of Valuers' Association) a The Appraisal Foundation s podporou české teoretické i praktické obce oceňování podniků.

Jako jiná forma zajištění určitých standardů při oceňování podniků pro jeho příjemce, zvláště není-li ocenění posuzováno ze strany Komise pro cenné papíry, se ve světě užívá certifikace oceňovatelů výše uvedenými mezinárodními institucemi a profesními sdruženími. Například ASA nabízí svým členům několik stupňů certifikace. Tím nejvyšším je akreditace ASA (Accredited Senior Appraiser). Tomuto nejvyššímu stupni akreditace odpovídají požadavky na oceňovatele. Mezi požadavky na oceňovatele podniků patří absolvování příslušných kurzů asociace v celkovém rozsahu 120 vyučovacích hodin s testy v rozsahu 8 hodin, absolvování 15 hodinového kurzu USPAP zakončeného testem (Uniform Standards of Professional Appraisal Practice) a testu z etiky, příslušné reference, vysokoškolské vzdělání a pětiletá praxe v oboru.

Certifikace oceňovatelů podniků probíhá i v České republice. Jako příklad můžeme uvést Institut oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické v Praze (IOM). Certifikace oceňovatelů se však obecně netěší velkému zájmu profesních pracovníků pravděpodobně z důvodu pouze pozvolné implementace mezinárodních zkušeností vycházejících z dlouhodobé historie oceňování především ve Velké Británii a Spojených státech amerických. Cestou, ve kterou může česká odborná veřejnost v oboru a především její klienti doufat v brzké budoucnosti, je uplatnění mezinárodních standardů při oceňování všech druhů majetků (podniků, nehmotného majetku, nemovitostí a strojů a zařízení) a zavedení příslušné mezinárodně uznávané certifikace v České republice.

Jiří Kadrman
manažer oceňování podniků American Appraisal s.r.o
aacz@american-appraisal.com